nosatec lískový
Obsah
Nosatec lískový nebo žaludový
(Curculius nucum)
Nosatec lískový by se stejně dobře mohl jmenovat žaludový, protože kromě lísek napadá i duby (poškozuje pak žaludy). Lískám dává přednost, protože jsou chutnější.
Nosatec lískový brouk
Nosatec lískový je sám o sobě docela hezký brouk, který patří do čeledi nosatcovitých a má charakteristický prodloužený nos. Brouci mají hnědou barvu, se světlými a tmavšími skvrnkami. Do roka mívají jednu generaci, oplodněné samičky kladou vajíčka do plodů na jaře (v květnu), dospělé larvy, které se živí vnitřkem plodu, si pak vykoušou otvor ven a spouštějí se na zem a přezimují v komůrkách asi 5 cm pod zemí. Kuklí se až v dalším roce.
Dospělí nosatci neškodí na plodech, ale vykusují drobné dírky v listech.
Nosatec lískový výskyt
Nosatec lískový je nejčastějším škůdcem lísky, a proto se vyskytuje ve všech oblastech, kde se líska pěstuje. Pás jeho rozšíření je od Evropy po západní Asii (Kavkaz) a severní Afriku. Vyskytuje se od nižších poloh do vyšších, a tam, kde nenarazí na lísky, napadá duby a živí se vnitřky žaludů.
Proto takto obrovský výskyt není možné nosatce lískového zcela vymýtit, ale je možné dodržovat postupy, kterými se další populace ničí, nebo alespoň sníží – tj. vysazování odolných lísek, kypření půdy, aby se zamezilo kuklení larev a jejich přežití do další sezony, popř. používání povolených insekticidů anebo organických hnojiv, která pomohou rostlinám, aby byly schopné bránit se škůdcům samy.
Odolnost líska - nosatec lískový
Lísek existuje mnoho druhů, ale většinu z nich budete muset preventivně ošetřovat proti nosatci lískovému, aby vám úrodu zcela nezničil.
Jedinou výjimkou je líska Hallská obrovská, která je po dokončení růstu a začátku plození zcela odolná proti tomuto škůdci. Tuto lísku seženete v dobrých zahradnictvích a poznáte ji tak, že ořechy rostou buď samostatně, nebo ve shlucích po dvou či po třech. Tzv. punčoška je obvykle stejně dlouhá jako oříšek, plod je vejčitý až kuželovitý a má mírně protáhlou špičku. Plody této lísky dozrávají na přelomu září a října.
Možnou nevýhodou je, že tato líska začíná plodit nejdříve za šest let po výsadbě. Keř je však větší než ostatní lísky, přezimuje bez úhony i při silnějších mrazech a hlavně je odolná vůči nosatci lískovému.
Tato odrůda potřebuje lehčí půdy a roste velmi dobře ve všech pěstitelských oblastech. Nepotřebuje prořezávat, starší keře můžete zbavit suchých a starých větví.
Nosatec lískový postřik
Pokud chcete použít postřik vůči nosatci lískovému, použijte na začátku sezonu například Nurelle. Buďte však opatrní a nepostřikujte keře za deštivého nebo větrného počasí. Vždy také použijte ochranné brýle, ochranné rukavice a ochranný oděv.
Chemické postřiky mohou být škodlivé pro člověka, zvířata i okolní přírodu.
Lepší metody než postřiky jsou u nosatce lískového: mechanické ničení – setřásání brouků během května a června na plachty či folie a jejich mechanická likvidace, dále důsledná likvidace napadených oříšků, kypření půdy na podzim i na jaře kvůli likvidaci larev a kukel, popř. ošetření půdy vápnem, které larvy nesnášejí. Můžete také vyzkoušet přirozené nepřátele nosatce, což je veškerá hrabavá drůbež – slepice, ale hlavně krůty.
Nosatec lískový ochrana
Výbornou alternativou je také použití přírodního organického hnojiva, které nejenže rostliny přihnojí, ale má také přirozené repelentní účinky proti nosatci lískovému i proti dalším škůdcům. Zkuste české originální hnojivo Hnojík. Hnojík obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Jestliže použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. od doby, kdy se nosatci začínají množit, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které vám na lískách způsobují tito odolní škůdci.
Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin totiž zesiluje obranyschopnost rostlin. V případě, že jsou nosatci přemnožení, musíte dostat chitin co nejrychleji do rostliny. Proto Hnojík se svlečky louhujte ve vodě, aby se účinné látky rozpustily, a pak tímto výluhem lísky zalijte nebo postříkejte. Nejlepší je, když se látky přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. I u přemnoženého nosatce by měly stačit tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil požadovaný účinek.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
