Cibule – štiplavá, chutná, živinami nabitá zelenina s nezaměnitelnou vůní a chutí. Používaná nejen v teplé i studené kuchyni, ale také jako oblíbený léčivý prostředek.
Cibule nebo cibule kuchyňská či odborně česnek cibulový (latinsky Allium cepa) je dvouletá rostlina z čeledi česnekovitých (Allium). Má přímý stonek, vysoký 30 až 50 cm. Listy jsou čárkovité, zahrocené a kratší než stonek. V prvním roce vytváří cibuli jako zásobní orgán, v následujících letech květiny a semeno. Zelenkasté květy se vyvíjejí v bohatém okolíku do kulovitého tvaru. U některých odrůd rostou na stopkách květů i pacibulky. Plody cibule jsou kulaté lobolky. Cibule a její odrůdy kvetou většinou ve druhém, některé až ve třetím roce po vysetí. Existuje několik druhů cibule, které se odlišují barvou, tvarem, texturou a v neposlední řadě také chutí.
Je jednou ze základních zelenin, která je známá a bohatě používaná v současnosti, ale také v dávné či méně dávné minulosti. Pochází pravděpodobně z Přední Asie. V oblasti severozápadní Indie, Afghánistánu a Uzbekistánu ji začali pěstovat již asi ve 3. tisíciletí př. nl. l., takže je známa a pěstována již více než 5000 let. Ve všech zemích, kde se ve starověku používala medicína, byla cibule oblíbeným léčivým prostředkem: v Číně, Indii i na Blízkém východě. Do Evropy se pravděpodobně dostala díky Římanům.
Cibule je jednou z nejnutnějších a nejchutnějších ingrediencí, se kterými můžeme vařit, dusit, péct, grilovat, smažit, zavařovat či sušit. Používá se celá či polená, krájená na drobné či větší kousky nebo pásky či čtvrtinky. Používá se syrová v salátech či jako příloha, do polévek, hlavních jídel, chleba, pečiva či v dezertech, ale také jako koření. Cibule je známá tím, že nabízí celou řadu zdravotních výhod – může posílit imunitní systém, regulovat hladinu cukru v krvi a dokonce udržet cholesterol pod kontrolou. Podporuje vylučování žaludečních šťáv, trávicí pochody a stravitelnost potravy. Ovlivňuje také střevní mikroflóru a podporuje chuť k jídlu.
Sázení cibule: Cibule má v oblibě slunce a půdu, která se dobře zahřívá. Nejlépe se jí daří na lehčích písčitohlinitých půdách, dostatečně zásobených živinami a dostatečně vlhkých. V takových podmínkách vypěstovaná cibule potěší jemnou a nasládlou chutí. Příliš těžké jílovité půdy jsou pro pěstování cibule nevhodné, protože v nich bude cibule hůře vyzrávat.
Cibule se v našich klimatických podmínkách pěstuje jako zelenina ze semene nebo ze sazečky, mladé cibulky. Pěstování ze semene zaručí při správném skladování cibule delší trvanlivost a při pěstování větší odolnost vůči vyběhnutí cibule do květu.
Semena cibule se vysévají na jaře, koncem března až začátkem dubna, do řádků vzdálených od sebe 20 cm a do hloubky 1 – 1,5 cm. Později rostliny přetrháme na vzdálenost 7 cm. V prvním roce se ze semen vyvinou rostliny s malými cibulkami. Po zaschnutí natě – přibližně koncem srpna – se cibulky vyjmou z půdy, zbaví zbytků stonku a nechají usušit. Tak získáme cibuli sazečku.
V teplejších oblastech lze cibuli (sazečku) sázet již koncem srpna. Jedná se o tzv. podzimní výsadbu. Vzhledem ke slabým mrazům by měla rostlina přezimovat a na jaře začít co nejdříve růst. V tomto případě začíná dozrávat už v květnu jako jarní cibulka a do celkové zralosti přichází v červenci.
Mnohem častěji se cibule sází na jaře. Lze tak učinit již koncem února, pokud to situace v zahradě dovolí. Sázíme do řádků 15 – 20 cm vzdálených od sebe a do hloubka by se měla pohybovat od 1 – 2 cm. Po vzejití cibule ji přetrháme na vzdálenost 5 – 7 cm. Během vegetace udržujeme v nezapleveleném stavu a podle potřeby zavlažujeme.
Kdy se sklízí cibule? To je otázka, kterou si mnozí kladou. Cibuli sbíráme v době, kdy nať zežloutne a stonek začíná klesat k zemi. Vytrhané rostliny necháme dosušit. Nať je třeba odříznout alespoň 4 cm nad špičkou cibule. Odstraníme i kořínky (asi na 0,5 cm) a poklademe cibuli. do nízké přepravky. Cibule se skladuje ve vzdušné, suché, ideálně tmavé místnosti, chráněné před mrazem. Pokud jí nedopřejeme vhodné podmínky pro skladování, začne hnít.
Druhý způsob skladování cibule působí také dekoračně. Jednotlivé hlávky cibule zapleteme do copu a zavěsíme na zeď
– OCHORENIA CIBULE:
– ŽIVOČÍŠNY ŠKODCOVIA:
V případě výskytu některého výše uvedeného škůdce, je možné aplikovat Hnojík, hnojivo na cibuli, jak na výživu a podporu imunity rostlin (iv boji proti onemocněním), tak i díky jeho repelentním vlastnostem k boji proti škůdcům. Návod jak aplikovat Hnojík u napadených rostlin naleznete zde:
Věděli jste, že…
… cibulový čaj z nahrubo nakrájené, opečené cibule zalité horkou vodou as přidáním medu, je posilující na imunitu.
… místo jíšky z mouky lze použít rozmixovanou cibuli.
… cibule po 12-ti hodinách od rozříznutí je prý toxická.
… cibule není vhodná ke krmení pro psa či kočku
… cibulový sirup z nakrájené cibule promíchané s medem je účinný proti bolesti v krku a kašli.
… potření cibulí pomáhá po bodnutí hmyzem.
… cibule obsahuje vitamíny A, B – komplex, C i D.
… překáží-li Vám chuť cibule, pokapání šťávou z citronu zjemní její chuť.
… v současnosti je mezi mladými hitem smažené cibulové kroužky.